Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. - Marek 11:24.
Krásné zaslíbení. Mnohé církve na tomto místě postavily svou teologii. "Chceš mít milión na účtě, krásnou vilu, pevné zdraví? Pak věř a ono to funguje!". Ale, čím více čtu bibli a čím déle jsem křesťanem, tím větší bázeň se mně z těchto slov zmocňuje.
"Vše, oč v modlitbách prosíte." No jo, ale je to, za co v modlitbách prosím, pro mne dobré? Nekazí to Boží plán? Jak já, ze svého omezeného pohledu, mohu vědět, co je pro mne dobré? Za co mám vlastně prosit? Je to opravdu jenom zaslíbení? Nemůže to být i varování? Když prosíte o tělesnost, tělesnost budete mít. Když prosíte svévolně, svévole je vám dána. Vážení bratři a sestry, hrozím se toho. Hrozím se modliteb vyslyšených na základě mé tělesnosti. Máme v písmu příklady takovýchto modliteb? A jejda, že jich tam je.
Matouš 9:27-31
Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!" A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane." Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň." A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne aby se to někdo dověděl!" Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.
Tento příběh zní až neuvěřitelně. Vypráví o dvou mužích, které Kristus zázračně uzdravil, svěřil jim poslání, jejich úkol. A oni? Oni svůj úkol pět minut po té porušili. Kde se ztratila jejich víra v Ježíše? Jejich důvěra Kristu jako Svému Pánu? Byla tam vůbec od počátku? Důvěřovali oni slepci Ježíši Kristu jako Svému Pánu? Anebo jenom věřili v to, že Kristus má moc je uzdravit?
Podle vaší víry se vám staň, řekl Ježíš slepcům. Krásně zaslíbení. Ale jaká byla jejich víra? Nebyla to víra sobectví? Tělesnosti? Opravdu to byla víra služebníků? Toužili tito dva po důvěrném vztahu s Kristem? Sloužit mu? Znali jej vůbec? Anebo o Něm pouze slyšeli? Jestliže jej znali, jaktože hned, pět minut po té, porušili Jeho jasný příkaz? Kde je bázeň před Kristovým slovem, které jim vrátilo zrak? Není ono zaslíbení, které Bůh řekl slepcům, nakonec varováním?
Podle vaší víry (t.j. také důvěry a věrnosti) se vám staň. Jaká byla jejich víra? Víra služebníků? Důvěra v Pána? Věrnost Pánovu slovu? Anebo víra svévolná, která si myslí, že sama dobře ví, co je pro jejich život nejlepší? Víra, které je jedno, jaké má Bůh plány či záměry?
Možná si vzpomenete na příběh o Pánu Ježíši, když potkal deset mužů, kteří byli malomocní.
Možná si vzpomenete na příběh o Pánu Ježíši, když potkal deset mužů, kteří byli malomocní.
Lukáš 17:11-19
A stalo se, když byl na cestě
do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou. Když vcházel do jedné
vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál a
hlasitě zvolali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl, řekl
jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni. Jeden
z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha;
padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan. Ježíš na to řekl:
„Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se
vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?“ A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá
víra tě zachránila.“
Pán Ježíš uzdravil všech deset,
ale pouze jeden z nich byl spasen. Uzdravení není zárukou spasení.
Co tedy budeme mít? Svoji tělesnost, svoji svévoli? Anebo Boží požehnání, oddání se Boží vůli? Chceme spoléhat na svůj rozum, anebo na vedení Boží? Bojím se modliteb vyslyšených z tělesné víry, z "tescové" víry. Víry malých dětí křičících uprostřed velkoobchodu žadonící o čokoládku, bonbónek nebo o nanuček. Víra malých dětí, kteří nevědí, co je a co není pro ně dobré, ale křičí na celé kolo a vztekají se, když rodiče pamlsek nechtějí koupit.
Buď svou vůli odevzdáme Bohu do rukou a budeme se ptát po spravedlnosti Králoství Nebeského, nebo si svoji vůli necháme, budeme si sami určovat, co je pro nás dobré a co špatné. A podle naší víry pak dostaneme, ovoce toho, co jsme sami zasévali. Tělesná víra neni dostatečná pro křesťana. Nestačí ke spáse. Jestliže člověk hledá naplnění svých tělesných potřeb pouze pro tento tělesný svět, pak tato tělesná víra mu plně vyhovuje. Ale hledá-li člověk více, opravdový vztah s Ježíšem Kristem, a né pouze s Jeho mocí, pak potřebuje více. Potřebuje na prvním místě hledět na Boží Králoství a Jeho spravedlnost, a vše ostatní mu bude přidáno.
Křesťan potřebuje důvěrný
vztah s Ježíšem Kristem, poznávat Jej a být Jím poznáván po každý okamžik
života. Křesťan by měl toužit po důvěrném vztahu s Bohem, učit
se důvěřovat Ježíši Kristu za všech okolností. Nejenom ve chvílích, kdy
se vše daří, ve chvílích moci, mládí a síly, ale i ve chvílích, kdy nejde
nic podle našich představ, v době nemoci, slabosti a stáří. Sloužit Bohu
tam a v takovém stavu, v jakém si jej žádá Bůh, jaký má On plán. Takováto
víra, důvěra a věrnost Kristu jako Pánu a Spasiteli přináší spásu. Odevzdávat svou vůli a svůj rozum jako věci nedostatečné do Božích rukou a
přijímat vůli Boží. Vždyť tak se koneckonců modlil i sám Pán Ježíš
Kristus v olivetské zahradě: Ať se neděje vůle má, Otče, ale vůle Tvá.
D. R. McConnell, který napsal
knihu Jiné evangelium, obviňuje učitele hnutí víry z toho, že zkreslují biblický
názor na víru tím, že ji představují jako určitou manipulaci neosobními zákony,
které působí nezávisle na suverénním Bohu. Moc k dosažení výsledků spočívá v
samotné víře, která vznikla díky dodržení jednoduché formule v určitém magickém
výroku.
Jeden bývalý stoupenec
pozitivního vyznávání napsal po přečtení knihy Dave Hunta - Svod křesťanství:
„Není divu, že mé pozitivní vyznávání selhalo. Tolik let svého křesťanského
života jsem strávil tím, že jsem se sobecky snažil získat víru, která hory
přenáší, a po celou tu dobu jsem potřeboval víru v Boha, který hory
přenáší."
Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste
uspokojili své vlastní choutky.
Jakub 4:3
Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Matouš 6:10