Nikdy nesmíme podceňovat
důležitost role, jakou mají věřící ženy ve sboru. Boží slovo na ně má velký
vliv, protože jim říká, jak velice si jich Bůh cení a že v Kristově těle jsou
si všichni rovni (Gal 3:28). V tehdejším římském světě stály ženy níže, ale evangelium
to změnilo.
Za života Pána Ježíše na zemi
mu některé ženy obětavě a věrně sloužily (Luk 8:1-3). Byly také při jeho
ukřižování a pohřbu a byly to ženy, které nejprve přinesly tu úžasnou zprávu o
vzkříšení Pána. V knize Skutků se setkáváme s Dorkas (Sk 9:36), Lydií (Sk
16:14), Priscilou (Sk 18:1-3) a zbožnými ženami v Berii a Tesalonice (Sk
17:4-12). V Římanům 16 Pavel pozdravuje nejméně osm žen; Fébe byla ve sboru
diakonkou (Řim 16:1). Mnohé věřící ženy přivedly své manžele k Pánu, a pak
otevřely své domovy pro křesťanskou službu.
Učit se tichosti (1Tim 2:11)
„Tichost“ je možná trochu
nešťastný překlad, protože by mohl vzniknout dojem, že věřící žena nikdy nesmí
ve shromáždění promluvit. Stejný výraz je použit i v 1Tim 2:2, kde jde o „klidný
a pokojný“ život. Některé ženy zneužily svou nově získanou svobodu v Kristu a
rušily při shromáždění svými vpády. Tento problém má Pavel na mysli na tomto
místě. Zdá se, že hrozilo, že by ženy vážně narušovaly průběh shromáždění svými
výlevy, které by však považovaly jen za radost z nabyté svobody. Podobné
napomenutí Pavel adresoval do sboru v Korintu (1Kor 14:34), i když tam šlo
hlavně o mluvení v jazycích.
Respektování autorit (1Tim
2:12-15)
Ženy mohou učit; starší ženy
mohou učit mladší (Tít 2:3-4). Timotea učila doma jeho matka a babička (2Tim
1:5; 3:15). Ve své vyučovací službě však nesmějí „panovat“ nad muži. Nic není
špatného na tom, když zbožná žena soukromě poradí muži (Sk 18:24-28), nesmí
však ve sboru převzít autoritu a zaujmout místo mužů. Má se projevovat „tiše a
pokojně“ a ve sboru zachovávat pořádek.
Pavel na podporu svých výzev
uvádí několik důvodů, proč duchovní vůdci ve sboru mají být muži. Tím prvním je
důvod, vyplývající ze stvoření. Nejprve byl stvořen Adam, až potom Eva (1Tim
2:12-13). (Stejný argument Pavel používá v 1Kor 11:1-10). Musíme mít na mysli,
že být první v pořadí znamená nadřazenost. Bůh stvořil muže i ženu ke svému
obrazu. Tady jde o tu pravomoc (autoritu): muž byl stvořen nejdříve.
Druhý důvod má něco společného
s lidským pádem; satan k hříchu svedl ženu (Gen 3:1; 2Kor 11:3). Muž měl
„otevřené oči“ a s tím zhřešil. Protože Adam se neřídil pořádkem, který dal
Bůh, naslouchal své ženě, Boha neposlechl, a tak na svět vstoupil hřích a smrt.
Podřízenost manželek svým manželům je součást původního stvoření. Nepořádek,
jaký dnes máme ve společnosti, je následek nerespektování pořádku, který dal
Bůh. Nemyslím, že Pavel chce říci, že ženy snadněji něčemu uvěří, než muži, a
proto snadněji sejdou na scestí. Zkušenosti dokazují, satan dovede svést muže i
ženy. V jednom případě Abraham poslechl svou ženu a dostal se problémů (Gen
16). Později, když mu poradila, Bůh mu řekl, aby ji poslechl (Gen 21).
Ve své pastýřské službě jsem
měl velký užitek z rad a povzbuzení některých zbožných žen; avšak nenechal jsem
je ve sboru mít rozhodující slovo. A vlastně tyto ženy po něčem takovém ani
netoužily.
Warren Wiersbe