Jakub 4:7-10
Poddajte sa teda Bohu, ale
vzoprite sa diablovi - a utečie od vás. Priblížte sa Bohu a priblíži sa vám.
Očistite si ruky, hriešnici, a vy, duševne rozpoltení, posväťte si srdcia; uvedomte
si svoju biedu, žalostite a plačte! Nech sa váš smiech obráti na žalosť a
radosť na žiaľ! Pokorte sa pred Pánom a povýši vás.
Podřídit se Bohu
Původní výraz je vojenský a
znamenal „zařadit se na svou pozici“. Kdyby se obyčejný vojín choval jako
generál, říkal by si o malér. Bezpodmínečná poslušnost je jediná cesta k úplnému
vítězství. Když má člověk v životě nějakou oblast, kterou ještě Bohu
neodevzdal, bude tu vždycky boj. To vysvětluje, proč neutrální křesťané nemohou
žít sami, ani s druhými.
„Nedávejte místo zlému“,
vyzývá Pavel v Ef 4:27. Satan se v nás potřebuje na něčem zachytit, aby mohl
rozvíjet akce proti Bohu. A my mu to místo poskytujeme. Zlému odporujeme tak, že
se podřídíme Bohu.
Když se David dopustil cizoložství
s Beršebou a nepřímo zabil jejího manžela, téměř rok skrýval své hříchy. Mezi
ním a Bohem vzniklo nepřátelství, které vyhlásil David. Čtěte Žalmy 32 a 51,
kde je vidět, jak velkou cenu za to David zaplatil. Když se nakonec Bohu
podřídil, Davidovi se vrátil pokoj i radost. I to zaznamenal do zmíněných obou
žalmů. Podřídit se je akt vůle; jak se říká, „ne má vůle, ale Tvoje se staň“.
Přiblížit se k Bohu
Jak to uděláme? Vyznáním svých
hříchů a prosbami, aby nás očistil. „Umyjte si ruce, hříšníci, a očistěte svá
srdce, lidé dvojí tváře“. Řecký výraz, přeložený jako očistěte, znamená „být
cudný, zdrženlivý“. Souběžná myšlenka s „duchovním cizoložstvím“ v Jk 4:4.
Dr. A. V. Tozer často říkal
„Nearness is Likeness“ (být blízko znamená se podobat). Čím více se podobáme
Bohu, tím jsme mu blíže. Jakmile něco děláme se svým hříchem, který nás od Boha
vzdaluje, Bůh se k nám ve své milosti přibližuje. Nikdo jiný to za nás nemůže
udělat. Bůh musí mít úplné velení. Křesťan, jehož mysl je rozdělená, nikdy nemůže
být Bohu blízko. Opět mi přichází na mysl Abraham a Lot. Abraham „se přiblížil“
a mluvil s Bohem o Sodomě (Gn 18:23). Lot se do Sodomy nastěhoval a přišel o
Boží požehnání.
Pokořte se před Bohem
Je možné se podřídit jen
navenek, ale ne vnitřně. Bůh nenávidí hřích pýchy (Př 6:16-17) a pyšného
věřícího bude káznit, dokud se nepokoří. Máme sklon hřích zlehčovat, dokonce se
mu i smát („váš smích ať se obrátí v pláč“). Hřích je však vážná věc a jedním
znakem pravé pokory je brát hřích vážně a svou neposlušnost před Bohem řešit.
„Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!“ (Ž 51:19)
Někdy se křesťan modlí: „Bože, pokoř mne!“ Je to dost
nebezpečná prosba. Je daleko lepší, když se před Bohem pokoříme my sami a své
hříchy vyznáme, pláčeme nad nimi a odvrátíme se od nich. „Laskavě pohlédnu na
toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem“ (Iz 66:2b).
„Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž
duch je zdeptán“ (Ž 34:19).
Když se řídíme těmito pokyny, Bůh se k nám sklání a
přibližuje se k nám, očišťuje nás, odpouští nám a nepřátelství skončí! Nebudeme
už s Bohem v nepřátelském stavu, a tak už nebudeme muset ani bojovat sami se
sebou a nebudeme ani v nepřátelství s druhými lidmi.
„Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a
bezpečí na věky“ (Iz 32:17).
Vlož vládu svého života na Boží ramena a dovol,
aby se stal Knížetem pokoje tvého života“ (Iz 9:6).
Warren Wiersbe