Nesnesou zdravé učení

2 Timoteovi 4:2-4
Hlásej Slovo, buď připraven vhod i nevhod, usvědčuj, napomínej, povzbuzuj a vyučuj se vší trpělivostí. Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních žádostí budou shromažďovat učitele, aby jim říkali, co je jim příjemné; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím.

Timotej by měl být pracovitý a snažit se využít každou příležitost ke kázání Božího slova ať už je situace příznivá, nebo nepříznivá. Bylo by snadné se vymlouvat, kdybychom si museli podmínky vytvářet. Pavel si vždycky našel příležitost k zvěstování Božího slova, ať už to bylo na nádvoří chrámu, v bouři na moři nebo i ve vězení. „Kdo příliš dá na vítr, nebude sít; kdo hledí na mraky, nebude sklízet“ (Ka 11:4). Konec výmluv a dát se do práce!

Kázání musí obsahovat tři věci: napomenutí (usvědčení), výstrahu (varování) a výzvu. Abych citoval staré kazatelské pravidlo, "kázání má vyburcovat spokojené a potěšit ztrápené". Když zazní usvědčení, ale ne řešení, jen bychom přidali lidem další břemeno. A když bychom těšili ty, kteří by potřebovali napomenout, pomáháme jim hřešit. Biblické kázání musí být vyvážené.

Kdo zvěstuje Boží slovo, musí být trpělivý. Člověk vždycky hned nevidí, jaký měla jeho služba dopad. Musí být trpělivý s těmi, kteří se proti jeho kázání stavějí. A co především, musí přinášet pravé učení. Neměl by prostě jen vyprávět biblické příběhy, přidat nějaké zajímavé ilustrace nebo přečíst text, a pak si ho ani nevšimnout. Správné kázání přináší vysvětlení a aplikaci biblického učení. Všechno ostatní je jen náboženské řečnění.

Pavel řekl, co dělat – „kázat Boží slovo“ (2Tm 4:2) – a také uvedl, proč (2Tm 4:3-4). Přijde doba (a už dlouho je tady!), kdy mnoho lidí nebude chtít „zdravé učení Božího slova“ („nesnesou je“). Lidé budou tělesně toužit po církevních novinkách. Budou mít „lechtivé uši“, a proto si opatří učitele, kteří uspokojí jejich touhu po věcech, které nesouhlasí s Boží pravdou.

Skutečnost, že pastor má velký sbor, není vždycky znamením, že zvěstuje pravdu. Vlastně to může jen dokazovat, že rozechvívá „lechtivé uši“ svých posluchačů a přináší jim to, co chtějí slyšet, místo toho, co slyšet potřebují.

Od „lechtivých uší“ je jen malý krok k tomu, aby člověk „odvrátil sluch“ od pravdy. Jakmile lidé pravdu odmítnou, přikloní se k bájím (výmyslům). Lidské povídačky neusvědčí člověka z hříchu a nepřivedou ho k pokání! Výsledkem je spokojené společenství lidí, kteří naslouchají, aby byli potěšeni nábožnými řečmi, ve kterých není biblické učení. Tito lidé se stávají snadnou kořistí každého falešného učení, protože nemají základy Božího slova. Je známá skutečnost, že většina sektářů byli dříve členy křesťanských sborů.

Všimněte si důrazu na Písmo: „Hlásej slovo Boží...lidé nesnesou zdravé učení...odvrátí sluch od pravdy“ (2Tm 4:2-4). Tento důraz na zdravé učení se táhne všemi třemi Pavlovými pastorálními epištolami a tento důraz je naléhavý i dnes.

Warren Wiersbe