Genesis 19:26
Lotova žena šla vzadu, ohlédla
se a proměnila se v solný sloup.
Myslím, že tento verš mnozí
lidé znají, ale žel, většinou se špatně chápe, vysvětluje náš McGee. Proč jen se
paní Lotová otočila a podívala dozadu? Byl tu, podle mne. dvojí důvod.
Jedním důvodem toho jejího
osudného ohlédnutí byla prostá skutečnost, že nevěřila Bohu. A za druhé se
obrátila a pohlédla zpět proto, že se jí nechtělo opustit Sodomu.
Možná měla ráda i svého muže
Lota, ale byl to především její osud spjatý se Sodomou, který milovala. Nepřála
si tohle všechno najednou a definitivně opustit. Snad byla členkou klubu přátel
kraje, šicího kroužku a třeba Shakespearova klubu, fantazíruje starý McGee. Po
pravdě řečeno, myslím, že nebylo jediného klubu, v němž by nebyla členkou. Jak
měla ráda tyto malé odpolední schůzky! Nejsem si jist, ale možná se scházeli a
v pěkném a útulném klubu studovali i některé náboženství. Lotova žena zřejmě
byla s tím vším v úzkém kontaktu, a vůbec se jí nechtělo odejít. Její srdce
bylo v Sodomě. Tělem vyšla, ale srdce zůstalo tam.
Příběh Lotovy ženy je závažnou
lekcí i pro nás dnes. Řadu křesťanů slýchám povídat o tom, jak se těší na
příchod Pána Ježíše. Ale z jejich života moc nevyplývá, že to myslí doopravdy.
V neděli ráno se jim tak těžko opouští jejich rozkošný domov. A v neděli večer
zase NEhodlají odejít ze svého půvabného bytu kvůli televizi, kterou rovněž milují.
Mají velikou barevnou televizi, a v neděli večer chtějí sledovat programy,
které v tu dobu bývají občas velmi zajímavé. Ovšem až přijde Pán, příteli,
opustíš televizi, odejdeš z krásného příbytku a všecko tu zanecháš.
Mám pro tebe jednu otázku,
příteli, oslovuje nás náš průvodce: Co myslíš, bude tě bolet u srdce, až budeš
to všechno zde opouštět? Sám sebe Jsem se takto ptal mnohokrát. Čestně se vám
přiznám, že z představy odchodu právě nadšený nejsem. Rád bych tu přecejen
ještě chvíli zůstal. Mám přátele a milované osoby, s nimiž si přeji být.
Budu k vám upřímný, otevírá se pastor. Doufám, že mě tu Pán nechá trochu déle. Ale zároveň musím vyznat, že až Pán zavolá, nebude tu nic, co bych opouštěl s nějakým zlomeným srdcem. I já mám rád svůj domov. Ale když jde o Pána, nezdráhal bych se a ihned bych i ze svého domova bez zábran odešel a navždy ho opustil. Jaké pocity to vyvolává ve VÁS? Paní Lotová se otočila a v neodolatelné touze se ohlédla nazpět. To se jí ovšem stalo osudným.
Budu k vám upřímný, otevírá se pastor. Doufám, že mě tu Pán nechá trochu déle. Ale zároveň musím vyznat, že až Pán zavolá, nebude tu nic, co bych opouštěl s nějakým zlomeným srdcem. I já mám rád svůj domov. Ale když jde o Pána, nezdráhal bych se a ihned bych i ze svého domova bez zábran odešel a navždy ho opustil. Jaké pocity to vyvolává ve VÁS? Paní Lotová se otočila a v neodolatelné touze se ohlédla nazpět. To se jí ovšem stalo osudným.
Lukáš 17:32 - Vzpomeňte na Lotovu ženu!
Vernon McGee