Hle, přečistil jsem tě, ale ne jako stříbro, vyzkoušel
jsem tě v peci soužení. - Izaiáš 48:10
Oblak se vzdálil od Stanu a hle, Miriam byla malomocná, bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Miriam a spatřil, že je malomocná, řekl Mojžíšovi: „Odpusť, můj pane! Netrestej nás prosím za hřích, který jsme tak pošetile spáchali. Prosím, ať má sestra není jako mrtvý plod, co vyšel z lůna matky s tělem napůl zetlelým!“
Deuteronomium 28
15 Nebudeš-li však poslouchat Hospodina, svého Boha
21 Hospodin tě postihne morem, dokud s tebou neskoncuje v zemi.22 Hospodin tě raní úbytěmi, zimnicí a zánětem, palčivým horkem a vyprahlostí, plísní a snětí; to vše tě bude pronásledovat, dokud nezahyneš.
27 Hospodin tě raní egyptskými vředy, nádory, svrabem a prašivinou, z nichž se nikdy nevyléčíš.
28 Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli. I v poledne budeš tápat jako slepec v temnotách. Tvé snažení nebude mít úspěch, po všechny dny budeš jen utiskován a vykořisťován a nebude, kdo by tě zachránil.
2 Královská 15:5
Hospodin tohoto (izraelského) krále ranil malomocenstvím, takže až do dne své smrti bydlel v odděleném domě.
2 Letopisu 21:18
Po tom všem ho ještě Hospodin ranil nevyléčitelnou střevní chorobou.
2 Korintským 12:7-9
Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel. Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo, ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“
Ján 11:4
Když to Ježíš uslyšel, řekl: “Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven.
Uzdravenie vždy a pre každého?
Máme početné verše v písme,
ktoré dokazujú, že fyzické uzdravenie v smrteľnom živote nie je zaručené vo
vykúpení a nie je to vždy Božia vôľa aby uzdravil. Apoštol Pavol nemohol
uzdraviť Timotea z jeho žalúdočných ťažkosti (1 Tim 5:23), a neuzdravil
ani Trofima v Miléte. (2. Tim 4:20) alebo Epafrodita (Filip 2:25-27).
Pavel hovoril o "telesnej slabosti“ ktorú mal (Gal 4:13-15). A tiež trpel
"ostňom v tele", ktorý mu Boh dovolil aby mal (2 Kor 12:7-9). Boh
zaiste dopustil aby Jób prešiel fyzickým utrpením. (Jób 1-2). V žiadnom z
týchto prípadov nie je uvedené, že by nemoc bola spôsobená hriechom alebo
neverou. Ani Pavol, ani ostatní sa nesprávali, ako keby ich fyzické uzdravenie
bolo zaručené vo vykúpení. Akceptovali svoju situáciu a spoliehali sa na
Božiu milosť pre živobytie. Je pozoruhodné, že pri jednej príležitosti Ježiš
ukázal, že choroba môže byť „pre slávu Božiu“ (Ján 11:4).
Napokon, máme početné množstvo
veršov v písme, ktoré ukazujú, že sa naše fyzické telá neustále „opotrebúvajú“
a trpia rôznymi neduhmi. O našom tele je povedané, že je pominuteľné
a slabé (1 Kor 15:42-44). Pavol povedal: "náš vonkajší človek
hynie" (2. Kor 4:16). Smrť a choroba bude súčasťou ľudskej existencie do
tej doby, kým nedostaneme oslávené telá, ktoré sú imúnne voči takýmto
slabostiam (1. Korintským 15:51-55).
Hovorím, že by sme sa nemali
modliť za uzdravenie? Nie, vôbec nie. Ja len hovorím, že po tom, čo sme prosili o uzdravenie, musíme sa podriadiť Božej zvrchovanej vôli. On môže mať
účel v dopúšťaní našej choroby.