1 Petrov 3:15
Posväcujte Pána Boha vo svojich srdciach a buďte vždycky hotoví zodpovedať sa
(APOLOGIAN) každému, kto žiada od vás počet o nádeji, ktorá je vo vás, s
krotkou tichosťou a bázňou
Když bude Ježíš Kristus v našem životě Pánem, každá těžkost se stane příležitostí ke svědectví. „Budeme stále připraveni dát odpověď“. Řecký výraz má na mysli odpověď obhajoby u soudu. Apologetika je obor teologie, který se zabývá obhajobou víry. Každý křesťan by měl umět podat rozumné zdůvodnění a obhajobu své naděje v Kristu, zejména v beznadějných situacích. Krize a problémy jsou zároveň i příležitostmi ke svědectví, jestliže věřící sám vírou a nadějí žije; na takové svědectví nevěřící slyší.
Toto svědectví je však třeba podat vhodným způsobem, totiž „s tichostí a bázní“ (SP), „s jemností a ostýchavostí“ (Petrů) a ne namyšleně a s postojem člověka, který „všechno ví“. Jsme svědkové, ne státní žalobci! Musíme si být také jistí, že náš život je v souladu s tím, co říkáme. Petr nenaznačuje, že by se křesťan měl s nevěřícím dohadovat, ale spíš mu předložit, čemu věří a proč, a to laskavě a taktně. Nejde o vítězství argumentace, ale dovést člověka ke Kristu. - Warren Wiersbe
1 Petr 3:15 - Kralický p.
Hotovi pak buďte k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní.
Jestlipak jsme schopni odpovídat na různé otázky, které nám lidé kladou, když se nás ptají na naši víru. Nemyslím teď ani ty různé filosofické případně i fyzikální otázky, které lidé mívají, ale třeba jen věci, které se skutečně týkají našeho srdce, třeba odpuštění hříchů, věčného života, vztahu k Pánu Ježiši Kristu a další a další věci, které tvoří základnu našeho duchovního života s Pánem.
Dovedeme odpovídat na takové otázky podle Písma? Nebo máme v paměti jen jakýsi jeden návod, který se snažíme lidem vnutit, když někdo klade otázky nebo když projeví zájem? Pak se není co divit, že když přijde někdo s jiným učením, poznamenává pastor McGee, takovému věřícímu pořádně zamotá hlavu patnácti nebo padesáti rozdílnými názory na všelijaké věci. Brat McGee tak chtěl zase jen zdůraznit potřebu pilného studia Písma, tedy osobního studia, které potřebuje každé Boží dítě jako pokrm pro svou duši a pak také pro rozvíjení schopnosti sloužit druhým ke spáse, vést je po správné cestě k Pánu, případně jim také pomoci v prvních krocích nového života. Nemusíme být všichni hned teology, ale jak praxe docela prostých věrných služebníků Páně v minulosti i v současnosti ukazuje, můžeme být docela dobrými znalci Písma svatého.
A ještě jedna věc je tu zmíněna. Když jsem se setkal s některými lidmi, kteří se hlásili k tomu že "taky věří" a pak jsme rozmlouvali o různých věcech setkal jsem se někdy s překvapivou arogancí, jíž mě chtěli přesvědčit, že jejich víra je ta jediná správná, že prostě když nepatřím k nim, tak jsem beznadějně zatracen.
Když bude Ježíš Kristus v našem životě Pánem, každá těžkost se stane příležitostí ke svědectví. „Budeme stále připraveni dát odpověď“. Řecký výraz má na mysli odpověď obhajoby u soudu. Apologetika je obor teologie, který se zabývá obhajobou víry. Každý křesťan by měl umět podat rozumné zdůvodnění a obhajobu své naděje v Kristu, zejména v beznadějných situacích. Krize a problémy jsou zároveň i příležitostmi ke svědectví, jestliže věřící sám vírou a nadějí žije; na takové svědectví nevěřící slyší.
Toto svědectví je však třeba podat vhodným způsobem, totiž „s tichostí a bázní“ (SP), „s jemností a ostýchavostí“ (Petrů) a ne namyšleně a s postojem člověka, který „všechno ví“. Jsme svědkové, ne státní žalobci! Musíme si být také jistí, že náš život je v souladu s tím, co říkáme. Petr nenaznačuje, že by se křesťan měl s nevěřícím dohadovat, ale spíš mu předložit, čemu věří a proč, a to laskavě a taktně. Nejde o vítězství argumentace, ale dovést člověka ke Kristu. - Warren Wiersbe
1 Petr 3:15 - Kralický p.
Hotovi pak buďte k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní.
Jestlipak jsme schopni odpovídat na různé otázky, které nám lidé kladou, když se nás ptají na naši víru. Nemyslím teď ani ty různé filosofické případně i fyzikální otázky, které lidé mívají, ale třeba jen věci, které se skutečně týkají našeho srdce, třeba odpuštění hříchů, věčného života, vztahu k Pánu Ježiši Kristu a další a další věci, které tvoří základnu našeho duchovního života s Pánem.
Dovedeme odpovídat na takové otázky podle Písma? Nebo máme v paměti jen jakýsi jeden návod, který se snažíme lidem vnutit, když někdo klade otázky nebo když projeví zájem? Pak se není co divit, že když přijde někdo s jiným učením, poznamenává pastor McGee, takovému věřícímu pořádně zamotá hlavu patnácti nebo padesáti rozdílnými názory na všelijaké věci. Brat McGee tak chtěl zase jen zdůraznit potřebu pilného studia Písma, tedy osobního studia, které potřebuje každé Boží dítě jako pokrm pro svou duši a pak také pro rozvíjení schopnosti sloužit druhým ke spáse, vést je po správné cestě k Pánu, případně jim také pomoci v prvních krocích nového života. Nemusíme být všichni hned teology, ale jak praxe docela prostých věrných služebníků Páně v minulosti i v současnosti ukazuje, můžeme být docela dobrými znalci Písma svatého.
A ještě jedna věc je tu zmíněna. Když jsem se setkal s některými lidmi, kteří se hlásili k tomu že "taky věří" a pak jsme rozmlouvali o různých věcech setkal jsem se někdy s překvapivou arogancí, jíž mě chtěli přesvědčit, že jejich víra je ta jediná správná, že prostě když nepatřím k nim, tak jsem beznadějně zatracen.
Nemáme i my někdy tendenci se alespoň vnitřně v srdci povyšovat nad ty lidi, s nimiž hovoříme a o nichž víme, že nejsou věřící? Apoštol Petr k tomu vydávání počtu, k tomu odpovídání na otázky nebo dokonce na výslechy, jak je to přeloženo v ekum. překl, dává dále ještě tuto radu:
ale čiňte to s tichostí a s uctivostí.
Vernon McGee